Narodila jsem se na moravský venkov, a jak už to bývá, na venkovský dvorek patří pejsek. I na našem dvorku běhali pejskové a provázeli mě celým životem. Byli to neobyčejně chytří a na lumpárny talentovaní voříšci, směs co dědina dala, nebo chcete-li plemeno pouliční, ráz neurčen.  Když umřel poslední asi dvanáctiletý pejsek Borek, maminka prohlásila, že do tohoto baráku už žádný pes nevkročí. Poprvé jsem tento zákaz porušila v 17ti, když mé srdíčko plesalo nad americkým kokršpanělem. Přivezli jsme si ho s přítelem (dnes už manželem) domů. Maminka nás ve dveřích vítala s otázkou: „Co to schováváš v bundě? Není to pes, že?“ Ale vzápětí se nad černým uzlíčkem začala taky rozplývat. Beňoušek, jak jsme mu říkali, u nás žil (aspoň doufám) spokojeně do doby, než jsme mu museli dopřát odpočinku v psím nebíčku. Byl to okamžik velmi bolestný a to už jsme se zařekli i my, že opravdu žádného pejska domů nepořídíme. Pejsek nám sice moc chyběl, ale omlouvali jsme to tím, že syn je alergik a stejně ho mít nemůžeme. Když dcera dospěla do věku, kdy začala škemrat, proč my nemáme pejska, když všichni ostatní mají, povolili jsme. A protože bydlíme v domku s rodiči, museli jsme nejprve přesvědčit moji maminku. Ta po dlouhém přemlouvání svolila a na nás bylo vybrat vhodné plemeno pro alergiky. Zvolili jsme pudla, protože pudlí srst nelíná. A tak se novým členem naší rodiny stal Ben. Žije s námi již 7 let a věříme, že ještě dlouho bude.
    K myšlence pořídit si výstavního pejska nás přivedl náš kolega Ondra, který chová dva úžasné skotské teriéry. My jsme ale o jiném plemeni než pudl neuvažovali. Zbývalo jen zvolit barevnou varietu. Já bych upřednostňovala bílou, ale manžel o bílé nechtěl ani slyšet. Při hledání na internetu jsme narazili na stříbrné pejsky, kteří se narodili v chovatelské stanici Mar-Len Kandík. Okamžitě jsme věděli, že tato barva je ta správná. Jeli jsme se tedy na štěňátko podívat. Když se na nás ten ježčí čumáček podíval, bylo vybráno. Tak na Štěpána26.12.2007 do naší rodiny přibyla princeznička Queen. Naše obavy, že Beník svou novou psí konkurenci nesnese, byly prvními okamžiky rozptýleny. Queenuška byla od začátku velmi přátelská a s Beníkem utvořili správnou rošťáckou dvojku. V naší malé smečce je dominantní právě naše královna :-D.
    V březnu 2008 hledala nový domov Quenty – sestra Queen. Z rodinných důvodů už nemohla zůstat u své původní rodiny. A tak jsme na konci března přivezli ze Zvolena nového člena rodiny i babičce a dědečkovi. Takže teď mají k sobě obě sestřičky hodně blízko (cca 300m).
    Rozjeli jsme se tedy na první výstavu do Prahy. Byla to klubová výstava a my jsme s Queenuškou vyhráli nejkrásnější štěně výstavy! Výstavy nás natolik zaujaly, že zkoušíme štěstí dál a musím neskromně říct, že holčičkám Queen a její handlerce Klárce se docela daří. Queen už získala titul šampión Slovenska, Polska, Makedonie a Černé Hory, 7x BOB, 5x CACIB ….. a Klárka už se v junior handlingu probojovala do semifinále! Ještě krůček a přijde i fanfára :-D.  
    Na tomto místě patří poděkování i kamarádce a chovatelce tatínka našich holčiček Haničce Kašparové, která nás provedla výstavami a seznámila nás s výstavnictvím a vším, co k tomu patří. Dělala a dělá nám příjemnou společnost na mnoha výstavách. Haničko děkujeme.
    Díky výstavám jsme se seznámili s mnoha příjemnými lidmi, které bychom určitě jinde nepotkali a navštívili jsme spoustu zajímavých míst, kam bychom se určitě nedostali.
     Závěrem je třeba říct, že nejenom výstavy patří do našeho života. S pejsky si užíváme rodinné dovolené a jiné víkendové aktivity, jako třeba rybaření :-D. To nejdůležitější pro nás je, aby pejsci byli zdraví a žili u nás spokojený psí život. Věřím, že se nám to daří.
    Ve fotogalerii s námi můžete navštívit různá výstavní města a necháme Vás trošku nahlédnout i pod pokličku našich rodinných dovolených a nevšedně všedních dnů. Doufáme, že se Vám u nás bude líbit. Tak vítejte – a nebo po našem Vitajte u nás!

Tak ahoj někde…..!